Projděte si Blansko jednoduše s mobilním průvodcem SmartGuide!

 



Město Blansko leží v severní části Jihomoravského kraje, v údolí řeky Svitavy, na rozhraní Drahanské a Českomoravské vrchoviny. Rozkládá se asi 30 km severně od Brna. Území blanenského regionu náleží ke dvěma geomorfologickým oblastem - k Českomoravské vrchovině a k Brněnské vrchovině. Rozloha blanenského regionu je asi 351 km2, zahrnuje 42 obcí s 55 tisíci obyvateli. Je obdařen nejen přírodními krásami, ale i bohatou historií a cennými architektonickými památkami. Samo Blansko bývá často nazýváno jako "vstupní brána do Moravského krasu", který byl vyhlášen v roce 1956 chráněnou krajinnou oblastí. Město má v současné době cca 20 000 obyvatel.

Město sportu a kultury je jeden z přívlastků, které si Blansko dozajista zaslouží. Působí zde řada sportovních klubů, najdete zde kvalitní zázemí pro všechny druhy sportů, rekreační i profesionální sportovce. Obyvatelům slouží např. rekreační oblast s vodní nádrží Palava s minigolfem, písečnou pláží a nově zbudovaným dětským hřištěm, zimní stadion, který se v letním období mění na umělou plochu pro in-line bruslení, letní aquapark a krytý bazén, tenisové a volejbalové kurty, squashové centrum, bowling, kuželnu i baseballové hřiště. 

Na své si přijdou i milovníci kultury. V průběhu roku se zde pořádá celá řada kulturních a společenských akcí. Tradicí se stal např. Historický a pivní jarmark, Pálení čarodějnic, cyklus koncertů Hudba na blanenském zámku, Rozsvěcení vánočního stromu či novoroční ohňostroj. Nejvýznamnější akcí je však listopadové Vítání svatého Martina, jehož součástí je vedle řady koncertů, výstav a dobového jarmarku, především slavnostní příjezd patrona města na bílém koni v čele pestré družiny a sobotní Svatomartinský košt. K návštěvě ale zve i Galerie města Blanska, ve které jsou v průběhu roku pořádány kvalitní prezentace významných umělců. V souvislosti s blízkostí Moravského krasu, který z Blanska činí atraktivní destinaci pro turisty, je ve městě kvalitní infrastruktura služeb cestovního ruchu.

Blansko vzniklo jako osada na pravém břehu řeky Svitavy. První písemná zmínka o něm pochází z Letopisů kanovníka Vyšehradského a vztahuje se k události z roku 1136, kdy mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským knížetem Vratislavem probíhal spor o právo vystavět v Blansku nový kostel.Od konce 13.století máme zprávy o tzv. Novém Blansku, osadě, která vznikla na protilehlém břehu řeky Svitavy, v místech, kde stojí dnešní zámek. Obě části se správně a ekonomicky vyvíjely samostatně až do roku 1526. V roce 1580 bylo Blansko povýšeno na městys. Blanenské panství vlastnil rod Gellhornů, který zde založil v roce 1698 železářskou velkovýrobu. V roce 1766 koupil panství rod Salm-Reifferscheidt a vlastnil ho až do roku 1945. Velký význam pro rozvoj Blanska měla výstavba železniční trati Brno - Česká Třebová - Praha, kterou v úseku Brno - Blansko stavěla v letech 1843 - 1849 italská firma Tallachini. První polovina 19.století patřila rozkvětu blanenského železářství a výrobě umělecké litiny. Významným dnem v dějinách obce bylo povýšení Blanska na město v roce 1905 dekretem císaře Františka Josefa I. V roce 1960 se stalo okresním městem. Od roku 2003 je obcí s rozšířenou působností. Město je také sídlem řady státních institucí a v jeho průmyslové tradici pokračuje i dnes řada podniků produkujících širokou škálu výrobků od vodních turbin po motocykly.

 

Zámek Blansko

Renesanční zámek stojí na místě původního gotického manského dvora, zmiňovaného v pramenech ve 14. století. Budova má čtyřkřídlovou dispozici s vnitřním obdélníkových nádvořím s pilířovými arkádami. Renesanční podobu dostal zámek počátkem 17.století. Vystavěn v letech 1604 — 1605 Janem Žalkovským ze Žalkovic. Podroben četným přestavbám. V r. 1695 Gellhorny dostavěna zámecká věž s hodinami, vnitřní dispozice upravena za Salmů v 19. století. V r. 1969 provedena generální oprava zámku se snahou vrátit budovu čistotě renesančního stylu. Pobývala zde řada významných osobností, např. lékař a archeolog Jindřich Wankel, spisovatel Ferdinand von Saar nebo Karolina Meineke.V zámku sídlí Muzeum Blanenska s expozicemi s regionální tématikou. 

Dřevěný kostelík

Stavba pochází z Nižního Seliště na Podkarpatské Rusi. Původně určen jako exponát na Výstavu soudobé kultury v Brně v r. 1928. Je jedním z šesti podkarpatských kostelíků, které byly v letech 1929–1936 zakoupeny různými spolky a mecenáši a převezeny na různá místa České republiky. Pochází z r.1601, stavba dokončena v r. 1640. Byl zasvěcen pravoslavné světici sv. Paraskivě. .Dnes slouží církvi Československé hustiské a Českobratrské evangelické.

Kostel sv. Martina

Barokní stavba z let 1672 — 1691. Původně zde stál románský (později gotický) kostel, založený v 1. pol. 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě. V letech 1707 – 1708 byl kostel renovován, pořízena nová věž, oratorium a kůr. Obnoven a rozšířen v r. 1889. Památník první ženy anglického krále Viléma IV. se nachází v těsné blízkosti kostela sv. Martina. V roce 2008 v jeho okolí vysazeno rozárium. Ve věži kostela se nachází vyhlídka na město, která je přístupná v letních měsících.

Huť Klamovka

Poslední zachovaná huť železáren z 19. století.Byla založena r. 1855 a nazvána podle Augusty Salmové, provdané za hraběte Jindřicha Clam-Martinice. V provozu byla od r. 1857 – 1893. Od r. 1895 zde započal provoz nové slévárny. Výroba se orientovala do 20. let na komerční litinu. Od začátku 30. do 90. let sloužila jako zkušební stanice vodních turbín.

Správní budova firmy Ježek

Budova pochází z let 1910 – 1911. Architektonicky zajímavá stavba v tzv. windsorském stylu, inspirovaná zámkem Miramare u italského Terstu, byla postavena zakladatelem firmy K. & R. Ježek. V její blízkosti se nachází technická památka Ježkův železniční most.

Radnice

Radnice pochází z r. 1885. Současnou podobu nabyla v roce 1904, kdy byla dostavěna věž s hodinami. Budova radnice stojí na místě původní stavby s dřevěnou věží, jejíž vzhled je dochován na rytinách z poloviny 19. století. Její původ spadá do 16. století, kdy podnět k založení správního městského centra spolu s právem pečeti dal Blansku Jan Žalkovský ze Žalkovic.