Adamov se rozprostírá po obou stranách hlubokého údolí, které vytvořila řeka Svitava a Křtinský potok.

Historie osídlení této části Moravského krasu sahá až do pravěku, což dokládají četné archeologické nálezy. Světoznámým se stal halštatský pohřeb a také kovářská dílna v Býčí skále z poloviny 1. tisíciletí před Kristem. Rovněž rané slovanské osídlení zanechalo památky po zpracování lehce tavitelných rud. Hutnické dílny z okolí Adamova přispěly k rozvoji Velké Moravy v 8. – 9. století. Ve středověku pracovaly hamry na březích Svitavy a Křtinského potoka. Osada patřící novohradskému panství, které v letech 1371 – 1414 drželi moravští markrabí, měla název Hamry. Přes období držení pánů s Boskovic přešla roku 1597 do majetku Lichtenštejnů. V 17. století zde pracovaly již dvě vysoké pece a kujnicí výhně. Název obce Adamov (Adamsthal) po Janu Adamovi Ondřejovi z Lichtenštejnu je v listinách uváděn od roku 1679. K rozmachu železářství přispělo kolem roku 1743 vybudování dřevouhelné Františčiny huti u Křtinského potoka. U ní vznikla dělnická kolonie a osada Josefov a Karlov. Adamov se stal samostatnou obcí v roce 1832. Významným popudem pro přechod od tradiční železářské výroby k rozvoji strojírenství bylo vybudování železniční trati Brno – Česká Třebová (otevřena 1. 1. 1849).

V šedesátých letech 19. století došlo k přestavbě železáren a vybudování strojírny na výrobu hospodářských strojů. V letech 1888-1889 zde byl vyroben podle návrhu vídeňského mechanika Siegfrieda Marcuse první automobil v Rakousku-Uhersku. Strojírny se stále rozvíjely, měnily majitele, až se posledním majitelem před druhou světovou válkou staly Škodovy závody v Plzni. V období 2.světové války se naplno rozjela zbrojní výroba. Pracovali zde především totálně nasazení občané. Na konci války Němci zničili téměř celý závod. Nezměrným úsilím zaměstnanců byla výroba ve strojírnách obnovena. Název Adamovské strojírny měla firma od roku 1952, název ADAST a.s. od roku 2003.

K výraznému rozvoji Adamova docházelo především v období 50. až 80. let, kdy postupně vznikala nová sídliště. Významný byl i růst počtu obyvatel. Rozvíjela se síť škol, obchodů, služeb a kulturních zařízení. Díky tomuto rozmachu byl Adamov 1. 7. 1964 povýšen na město. V současné době zde žije téměř 5 000 obyvatel.

 

Nejvýznamnější památkou v Adamově je novogotický kostel sv. Barbory. V interiéru této cihlové stavby vyniká cenný  Světelský oltář, pocházející z chrámu cisterciáckého opatství v rakouské Světlé (Zwettl). Tato pozdně gotická řezbářská práce je vzácným uměleckým unikátem.
Oficiální internetové stránky města http://www.adamov.cz.