Městys Sloup leží v severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras a je významným poutním místem. Poutě se zde konají pravidelně (největší na tzv. Květný pátek týden před Velikonocemi a třetí zářijovou neděli na svátek P. Marie Bolestné).
Nadmořská výška Sloupu je 470 m n. m. Nejvyšší okolní kopce dosahují výšky 650 m n. m. K 31.12. 2003 měl Sloup 901 obyvatel.
Vznik městyse se datuje od poloviny 11. století. Nejstarší věrohodný doklad o existenci Sloupu je z roku 1373 v Zemských deskách moravských. Kosterní nálezy v jeskyni Kůlna však svědčí o osídlení již v době neandrtálského člověka. V roce 2000 získal Sloup prestižní titul "Vesnice roku" a jako vítěz soutěže pak reprezentoval Českou republiku v Evropské soutěži vesnic. V květnu 2003 postihla Sloup ničivá přívalová povodeň, nemající obdoby. Ke dni 23.1. 2007 byl Sloupu navrácen historický titul městys. 
Přírodní dominantou městyse a největší turistickou atraktivitou jsou místní Sloupsko-šošůvské jeskyně se světoznámou Eliščinou jeskyní, krápníkem Svícnem a jeskyní Kůlnou. Vstupnímu areálu jeskyní vévodí osamělé skalisko "Hřebenáč", podle jehož sloupovitého tvaru je odvozen název městyse. Ze Sloupu jsou po turistických stezkách lehce dostupné všechny ostatní veřejnosti přístupné jeskyně Moravského krasu včetně propasti Macocha. Sloup je také křižovatkou místních i nadregionálních cyklotras.
Mezi kulturní památky městyse patří zejména barokní kostel Panny Marie Bolestné, postavený v letech 1751-1754. V kryptě kostela je pochována jeho zakladatelka hraběnka Karolina z Rogendorfu. Další kulturní památkou je místní fara, kde hraběnka v roce 1759 zemřela. Někteří příslušníci rodu Salmů, na který rájecké panství a s ním i Sloup přešly, jsou pochováni v samostatné části sloupského hřbitova, která je další kulturní památkou městyse. K registrovaným památkám patří také jeskyně Kůlna, v níž byly nalezeny kosterní pozůstatky neandrtálského člověka a která je evropským archeologickým unikátem.
Na území Sloupu se kromě těchto zapsaných památek nachází několik drobných objektů sakrální architektury, včetně kapličky sv. Peregrina. Městys má také tři památné stromy: lípu u Hřebenáče (cca 250 let) a dvě Salmovy lípy na Salmově hřbitově (cca 150 let). 
Ve Sloupě je otevřena základní škola s devíti ročníky, kterou navštěvuje téměř 350 žáků ze Sloupu a dalších sedmi okolních obcí. Školní budova je nová (1982), moderně vybavená, s vlastní tělocvičnou, posilovnou a bazénem s pohyblivým dnem. V bazénu se učí plavat i děti ze sousední mateřské školy, postavené v letech 2001-2 s pomocí státní dotace udělené za vítězství obce v celorepublikové soutěži "Vesnice roku" v roce 2000. V sousedství školy a školky je úplně nový (2004) sportovní areál, vybudovaný z prostředků státní podpory a daru Lucemburska, které Sloup obdržel po ničivých záplavách v květnu 2003.
Místní kulturní dům, otevřený v roce 1975, má velký taneční sál s přísálím a galerií, víceúčelový sál se stupňovitým hledištěm s 320 sedadly pro kino a divadelní představení, šatny pro účinkující a vinárnu v suterénu. Sloupské kino je stále v provozu, známé jsou i místní plesy v kulturním domě.
Městys Sloup má také kluziště Pod skalami, nové travnaté fotbalové hřiště s  automatickým zaléváním a s novou budovou kabin a sociálního zařízení, slušně vybavený autokempink a pěkně opravené koupaliště s letní restaurací. 

Oficiální stránky obce www.sloup.info