Blanenská umělecká litina - 1. díl

Blanenská umělecká litina se v 19. století proslavila nejen v habsburské říši, ale okouzlila celý svět, a značka Blansko byla v tomto odvětví zárukou vynikající kvality. Blanenské železárny v té době největším výrobcem umělecké litiny v celé střední Evropě, konkurovat jim snad mohly pouze železárny v polských Gliwicích. Vznik blanenských železáren datujeme do roku 1698, kdy hrabata z Gellhornu zřídila na říčce Punkvě tavící huť se železným hamrem. Velký mezník nastal v roce 1806, když správu železáren převzal starohrabě Hugo František Salm-Reifferscheidt (1776-1836), který byl průkopníkem blanenské umělecké litiny. V dnešním dílu si představíme slavnou litinovou plastiku z blanenské produkce, a tou je Venuše Medicejská.

Mramorová socha Venuše Medicejské pochází z 1. století před Kristem a zobrazuje řeckou bohyni Afroditu. Pravděpodobně je to kopie Praxitelovy Afrodity (Venuše) z Knidu. Venuše Medicejská jemně zakrývá svoji nahotu a je zachycena spolu s malým erótém a delfínem. V současné době se originál sochy nachází v Galerii degli Uffizi v italské Florencii. Venuše se po dlouhou dobu nacházela v Římě v papežské sbírce umění a v roce 1677 se dostala do výše zmiňované Florencie, ve které vládli Medicejové, velkovévodové toskánští. Odtud pramení také název sochy. V neoklasicistním období byla socha považována za symbol krásy. Byla dokonce tak obdivována Napoleonem, který jí neváhal po dobytí Itálie spolu s dalšímu uměleckými předměty převézt v roce 1803 do Paříže. Teprve po Napoleonově pádu v roce 1815 se Venuše Medicejská dostala zpět do Florencie.

Hugo František Salm-Reifferscheidt byl velikým znalcem a mecenášem umění. Jeho záliba v antice byla všeobecně známa. V roce 1817, jen pár let poté, co se socha Venuše Medicejské vrátila zpět do Uffizi, zakoupil starohrabě při své návštěvě Florencie sádrové odlitky několika soch, včetně Venuše Medicejské. Doba pro odlévání těchto plastik nastala na podzim roku 1821 s příchodem vynikající stuttgartského chemika a hutního odborníka Dr. Karla von Reichenbacha (1788-1869). Tento vědec dostal blanenské železárny na světovou úroveň a tím umožnil odlévání technicky náročných soch z jednoho kusu železné litiny. Po tomto roce tedy můžeme datovat odlévání Venuše Medicejské. Ve vzornících blanenských železáren se tato litinová plastika nacházela až do konce 1. světové války. Socha vážila 220 kg, měřila 159 cm a v roce 1913 stála kolem 400 korun. Kolik kusů soch bylo odlito nevíme. Dnes je mi znám doposud jediný zachovaný litinový odlitek Venuše Medicejské. Tato jedinečná a vzácná socha se nachází přímo na nádvoří blanenského zámku a je od roku 1970 součástí sbírkového fondu Muzea Blansko. 
Jindřich Čeladín

(redakčně kráceno, psáno pro www.denik.cz)