Tip na výlet - za tajemstvím dvou kostelíků

Kostel sv. Kateřiny
Kostel byl vystavěn na ostrohu, kde se podle legendy nacházel pohanský obětní kámen. Později bylo toto místo spojováno s Cyrilem a Metodějem, kteří se zde měli roku 861 vztyčit kříž. Tuto lidovou pověst dnes připomíná dřevěný cyrilometodějský kříž postavený na jižní straně kostela. Dodnes není jednoznačně prokázáno, zda se v případě kostela svaté Kateřiny jedná o stavbu novou či o přestavbu staršího, možná husitskými válkami poničeného kostela. (Kostely v neklidných dobách totiž sloužily i jako provizorní opevnění.) Stavba je každopádně spojena s rodem Černohorských z Boskovic. Tento významný moravský rod se v okolí podílel i na opravě kostela v Bořitově nebo rekonstrukci Nového Hradu.

Svou podobu měl kostel získat v roce 1469, jak dříve údajně dokládalo datum objevené na stěně u bočního oltáře „A Doni MCCCCLXIX”. (V současnosti se však na budově kostela toto datum nevyskytuje.) S velkou pravděpodobností by mohl být autorem stavby mistr Pavel působící v 15. století na Moravě.

Stavba z lámaného kamene je tvořena podélným trojlodím zakončeným polygonálním chórem a nízkou hranolovou zvonicí. Trojlodí má téměř čtvercový půdorys, presbytář je o něco širší. Na severní straně přiléhá k přechodu mezi presbytářem a lodí malá sakristie. Na nárožích jsou mohutné opěrné pilíře. Zvonice je cca do čtyř metrů kamenná a zakončená dřevěným patrem.

Přestože jde o velmi malou stavbu, je její vnitřní prostor koncipován jako halové trojlodí. Kněžiště a loď dělí vítězný oblouk. V západní části se nachází velká panská tribuna, na kterou vede točité schodiště. Interiér kostela je kompletně zaklenut. Sakristie prostou valenou klenbou s výsečemi, kněžiště klenbou hvězdovou. Trojlodí je zaklenuto jednoduchou křížovou klenbou sklenutou do čtyř osmibokých pilířů. Interiér kostela se třemi oltáři patří k několika vzácně jednotným na Moravě.

Kostel původně údajně zasvěcený Petru a Pavlovi, je zasvěcen svaté Kateřině Alexandrijské, která patřila ve středověku k nejoblíbenějším světcům. Oficiálně je ale zasvěcen i Panně Marii a svaté Barboře.

V průběhu jeho existence se zde několikrát vystřídali katoličtí a protestanští kněží a kostel byl proto  opakovaně svěcen, což dokládá řada červených konsekračních křížů vymalovaných na stěnách. V pobělohorské době se stal velmi oblíbeným poutním místem. O významu kostela svaté Kateřiny coby poutního místa svědčí i existence papežského breve z roku 1733, které zaručuje udělení odpustků poutníkům navštěvujícím sv. Kateřinu. (Breve bylo nalezeno paulánskými mnichy po jejich příchodu do kláštera ve Vranově roku 1992.) Na vnitřních zdech kostela bylo také odkryto množství starobylých poutních nápisů. Ty jsou datovány od konce 15. do poloviny 16. století. Nejstarší, umístěný na zadní stěně presbytáře, pochází z roku 1492.

V polovině 19. století byl kostel již velmi zchátralý. O rekonstrukci v jeho původním slohu se v roce 1855 postaral kněz a milovník umění hrabě Bedřich Sylva-Taroucca, jeden z průkopníků památkové péče u nás. K pravděpodobně poslednímu velkému rekonstrukčnímu zákroku došlo roku 1949. Kamenické prvky kostela prošly konzervátorskými zásahy ještě v roce 2008.

Kostel se nachází v obci Šebrov – Kateřina v místní části Svatá Kateřina na skalnatém ostrohu takřka přímo u silnice č. 379 spojující Blansko a Lipůvku. Z Blanska sem vede i modrá turistická značka přes Olešnou a zelená přes Hořice. Pravidelné mše tu bývají slouženy vždy pouze v sobotu navečer. Každý rok se zde také koná mše o svátku svaté Kateřiny. Kostel bývá v posledních letech otevřen i v rámci populární Noci kostelů.
Další informace na www.sebrov-katerina.cz

Jen o několik málo kilometrů dál se nachází:

Kostelík sv. Klimenta
Kostelík sv. Klimenta ležící asi 1,5 km jihozápadně od Lipůvky, byl součástí dnes zaniklé osady, která zde podle archeologických výzkumů stála již na přelomu 10. a 11. století. Na základě dodnes dochovaných a v terénu patrných základů stavby lze usuzovat, že šlo o obdélníkovou loď s půlkruhovou apsidou na východě a hranolovou věží na západě. Vstupní portál byl v jižní stěně (zachována kamenná deska prahu). Jeho vznik podle fragmentů uložených na faře v Lipůvce lze datovat do pozdně románského období 1. poloviny 13. století. Kostelík byl pravděpodobně opevněný a stál uprostřed vsi, která ležela na tehdejší významné obchodní cestě, tzv. Trstěnické stezce. Byl zasvěcen třetímu papeži Klimentovi, jehož ostatky přinesli Cyril a Metoděj z Krymu přes Moravu do Říma. Osada v polovině 15. století postupně zanikla, ale kostel sloužil Lipůvce jako farní až do roku 1750 a byl oficiálně zrušen za vlády Josefa II. v roce 1787. Současně s ním zanikl také přilehlý hřbitov. Ještě za napoleonských válek sloužila věž kostela jako vojenská pozorovatelna, ale od roku 1812 je objekt popisován již jako ruina. Podle legend byl prý kostelík postaven na místě staré cyrilometodějské misie.

V současnosti se v těchto místech s tajuplnou atmosférou nachází několika stromy porostlá vyvýšenina skrývající poslední zbytky zříceniny bývalého kostelíku, jehož půdorys je tu však v terénu stále velmi dobře patrný. Naleznete zde i tabulku s popisem místa a dva kříže, jeden kamenný a druhý, cyrilometodějský, dřevěný. Od kostelíku je nerušený široký výhled na lesy a pole kolem Lipůvky. Ke kostelíku se lze nejlépe dostat autem a to odbočením ze silnice č. 379 mezi Lipůvkou a Nuzířovem na panelovou komunikaci. Po ní prochází červeně značená turistická cesta, která vede z Kuřimi do Lipůvky. Bývalý kostel je v krajině již z dálky viditelný. Posledních několik set metrů k němu je nejlépe absolvovat pěšky nezpevněnou polní cestou. Ta je vhodná i pro cykloturisty.