Stromy jako životní láska aneb v Novodvorské aleji (nejen) o Novodvorské aleji

Kdo zná atmosféru toho místa, ten si to snadno představí: vůz naložený zásobami pro hradní spižírnu, který koník táhne rozblácenou cestou mezi útlými kmínky lip vysázených kolem cesty právě a jen proto, aby vytyčovaly důležitou spojnici mezi hradem a hospodářským zázemím za dlouhých zim, kdy vyjeté koleje zmizí pod hlubokým příkrovem sněhu...

Temný středověký výjev, jakkoliv podmanivý, je však v tomto případě mírně řečeno nepřesný. Přestože Novodvorská alej – právě o té je totiž řeč – vzbuzuje dojem, že se nad cestou mezi Blansekem a Novými Dvory klene celé věky a její paměť sahá až bůhví kam, historické záznamy dokládají, že do své současné podoby roste od počátku 19. století.

V hledáčku médií se Novodvorská alej ocitla v prosinci tohoto roku, kdy získala první místo v celostátní soutěži „ Alej roku 2011“ vyhlášené neziskovou organizací Arnika, v které porazila dalších 52 alejí z celé republiky. Množství ctitelů a příznivců, kteří jí dali svůj hlas, až překvapivě vysoké u aleje ležící stranou dění a vlastně jinak neznámé, se stalo jasným dokladem, že tato alej je výjimečná a zvláštní, a to nejen svými „technickými parametry“.

Ačkoliv je mladší, než by jeden při pohledu na mohutné kmeny lip hádal, má zjevně zvláštní schopnost – schopnost inspirovat a spojovat lidi ze širokého i blízkého okolí.

Když jsem si s „tiskovou mluvčí Novodvorské aleje“ sjednávala schůzku, měla jsem za to, že jde o někoho z místních, nejdále z Vavřince či Suchdola. Devatenáctiletá Kateřina Židů a její otec Jiří však k mému překvapení pocházejí z Brna. Jak se přihodí, že brněnská gymnazistka a Novodvorská alej najdou jedna druhou? Nedalo mi to a zeptala jsem se – kde jinde než pod klenbou novodvorský lip.

„Já jsem ujetá přes stromy od malička,“ směje se Katka. „Už ve škole ve výtvarce mi říkali, ať už konečně taky nakreslím něco jiného.“ Láska ke stromům a ochota udělat něco navíc ji v sedmnácti letech přivedly na Správu CHKO s nabídkou dobrovolnické spolupráce. „Tehdy jsem si prohlížela mapu Moravského krasu a zaujaly mě kroužky označující památné stromy. Řekla jsem si, jestli jich není nějak málo,“ vypráví Kačka, v současnosti vysokoškolská studentka oboru Ochrana a tvorba životního prostředí. Výsledkem byl projekt v rámci Středoškolské odborné činnosti zaměřený na inventarizaci památných stromů na území CHKO Moravský kras, který porota pro jeho kvality ocenila zvláštní cenou.

„Když jsme se do toho pustili, na celém území CHKO bylo jen třináct položek památných stromů,“ vypráví Jiří Židů. „Kačka jich jen v první vlně navrhla dalších deset, a to jsme pořád jen v severní části Krasu,“ dodává s tím, že složitým procesem posuzování zatím prošly čtyři z navržených exemplářů, další pak mají dobrou vyhlídku na získání statusu významného stromu, chráněného obecní vyhláškou, kterou připravují ve Vavřinci. V případě jejího schválení bude zřejmě jediná svého druhu v ČR.

„Do Novodvorské aleje nás přivedl Mgr. František Kala, autor publikace Stromy okresu Blansko,“ vzpomíná Katka. Ten jim poskytl k dispozici mapu se zakreslenými zajímavými stromy, kterou sám téměř 10 let vytvářel. Už při prvním pohledu bylo stromovým nadšencům jasné, že alej potřebuje údržbu. „Až po tuhle ceduli sahalo roští,“ ukazuje Jiří Židů. „Prostě je to o tom že alej chce péči. Vidíte: přesně na tomhle místě skončil zdravotní ořez,“ dodává, když během chůze mezi stromy míjíme velkou, ulomenou větev.

Je vidět, že se alej díky revitalizaci doslova nadechla a projasnila. Pukliny ve stromech zakryly zvláštní šindelové stříšky. Chrání vnitřek stromu před dalším vyhníváním, ale nebrání ptákům v hnízdění a v zakládání hnízd uvnitř stromů. Zmizely výmladky mezi stromy, přibylo posezení při vstupu do aleje a také několik nových stromů, útlých proutků podobných těm z mé středověké fantazie. Nejsou to přitom přírůstky ledajaké. Jde o klony památných lip, které vypěstoval Výzkumný ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích. „Támhle je lípa z Vernířovic, matka je 500-600 let stará, takže tenhle stromek má docela slušný základ,“ ukazuje Kateřina. Další je dcera lípy od Sobotína a třetí stromek pochází z Fojtíkovy lípy u Tošovic. „Matky těchto klonů mají objem kmene přes 800 cm,“ vzpomíná Jiří Židů. „Každý ten stromek sázela rodina z jedné části Vavřince, která si ho vysadila jako svůj rodový strom. Takže časem se bude mluvit o Machově lípě, Stehlíkově lípě nebo Wenzelově lípě,“ zasní se.

Tím se dostávám k otázce, která mi už chvíli vrtá hlavou: jen péče o tuto alej představuje obrovské množství práce a finančních prostředků. Jak ji všechnu dokázali zvládnout? „No pomalu už to vydá na normální zaměstnání,“ přiznává Kateřina. Ve svém úsilí o obnovu aleje však nezůstala osamocena. „Projekt probíhá pod odborným dohledem Ing. Dominika France ze správy CHKO Moravský kras, výrazně nám pomohl také obecní úřad ve Vavřinci. Starosta Vavřince pan Novotný se podílel na všech etapách obnovy aleje, radou i osobně, kdy neváhal přiložit ruku k dílu,“ říká Katka. A tím výčet nekončí. „Rostly tady celé hradby výmladků a houštin, ty nám pomáhal vyřezat revírník pan Novák ze Sloupu společně se žáky sloupské základní školy, o jejich spálení se postarali skauti a hasiči z Vavřince. A pak tady odvedli kus práce řemeslníci: dřevěnou lavici k posezení vyrobil pan Ševčík z mysliveckého sdružení Macocha, šindelové stříšky jsou práce Karla Švédy, to je mistr šindelář, které je také sám citlivě osadil,“ vypočítává Katka. Největším oříškem ale bylo zajištění finančních prostředků na jednotlivé etapy obnovy aleje.

Dvě třetiny nákladů uhradila Správa CHKO Moravský Kras, poslední třetinu pokryl grant poskytnutý Nadací O2 v rámci programu Thing Big zaměřeného na podporu aktivit mladých lidí. Projekt Novodvorské aleje Nadace O2 byl vybrán jako pilotní projekt Nadace O2 v oblasti životního prostředí. Své potom udělala také mediální podpora, kterou nadace O2 projektu poskytla, nemalou roli sehrály i komunikační a manažerské schopnosti rodinného týmu a dlouhodobý zájem o místní stromy, díky němuž získali dostatek příznivců ochotných přiložit ruku k dílu. „Není to tak, že bychom přišli a alej zachránili, i když to tak v médiích někdy vypadá. Místní lidé se o alej starali i dřív, ale jen ne v takovém rozsahu a nedávali o tom vědět širokému okolí,“ říká Katka, přestože není nejmenších pochyb, že její zájem a elán se na výsledku podepsal podstatným způsobem.

A práce nekončí. Projekt obnovy aleje bude probíhat i v letošním roce, kdy se stromořadí dočká dalších stříšek chránících dutiny stromů před dešťovou vodou, ve spolupráci se správou CHKO vyrobí a zavěsí žáci ze ZŠ Sloup několik ptačích budek, bude osazena nezbytná informační tabule a na závěr vytištěna tématická informační brožurka věnovaná památným stromům.

Vzhledem k začátku nového roku se přímo nabízí otázka na případná předsevzetí a plány.

Zatímco Katka by ráda pokračovala ve vyhledávání starých stromů v dalších částech Moravského krasu, její otec přemýšlí jak využít přírodních místních zajímavostí a přilákat co nejvíc turistů. „Rýsuje se spolupráce v rámci expozice připravovaného Domu přírody. Kromě toho, při obnově aleje jsme se seznámili se spoustou šikovných řemeslníků. Jejich služby bychom prostřednictvím Místní akční skupiny rádi propagovali,“ říká Jiří. „Třeba šindelář. „Reklamu má přímo tady na stromě,“ ukazuje na jednu ze stříšek pečlivě kopírující tvar kmene. „A takových drobných projektů se tady dá najít.“ Vždyť do Krasu ročně přijíždí přes 200 000 návštěvníků,“ dodává s výrazem, který prozrazuje, že obnovou Novodvorské aleje jeho nadšení pro Kras nekončí.
 

Klára Kučerová