Den otevřených dveří v Ochozské jeskyni

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 1.5 2013

Dne 1. 5. 2013 se otevřou brány Ochozské jeskyně pro veřejnost,  a to v době od 9:00 do 16:00 hod.

Zájemci o tuto mimořádnou akci musí být vybaveni gumovými holínkami, protože jeskyní stále dotéká Hostěnický potok a místy se zde tvoří 10-15cm hluboké kaluže. Dále je nutné mít spolehlivý vlastní zdroj světla, protože jeskyně není elektrifikována.
Návštěvníci jsou provedeni jeskyní za odborného výkladu zkušených speleologů po cca 15-ti členných skupinách.
Trasa není fyzicky náročná, je zde jen pár sníženin, do kterých je třeba se zohnout.

Mapa trasy prohlídky ZDE

Další informace:
Rezervace vstupenek nejsou a vstupenky se zakupují před vchodem do jeskyně.
Nikdy nenastal problém, že by se na někoho nedostalo. V případě velkého zájmu se může čekání trochu prodloužit.

Automobily je možné zaparkovat na parkovišti pod Hádkem (GPS: 49°15'6.509"N, 16°45'49.929"E) nebo na parkovišti v Hostěnicích (GPS: 49°14'31.407"N, 16°45'39.108"E)


OCHOZSKÁ JESKYNĚ

Délka Ochozské jeskyně je 1750 m. V délce 1000 m jí protékají občasné povodňové vody podzemního Hostěnického potoka, které se nakonec objevují v obou vývěrech Říčky pod Lysou. Hlavní dómy (délka 252 m) jsou nejmohutnější chodbou sys- tému Ochozské jeskyně. Z větší části jsou vyplněny jeskynními sedimenty. Skalní dno Hlavních dómů bylo geofyzikálními mě- řeními zjištěno v hloubce 6-10 m pod dnešním řečištěm , strop chodby probíhá ve výšce 10-12 m nad řečištěm, sedimenty prostoru vyplňují do výše 6-8m. Na  svrchní hlinité části náplavy se vytvořila stalagmitická krápníková výzdoba jako jsou sintrové kůry ve tvaru vodopádů , baldachýnů, kup a stalagmitů, z nichž největší je 168cm vysoký Kužel.
Od ssv ústí  do Hlavních dómů chodba Zkamenělé řeky s kaskádou sintrových jezírek a hrázek.Stropy Hlavních dómů zdobí tisíce drobných dutých brček i silnějších stalaktitů, z nichž největší je záclona blíže rozcestí Stará Ochozské - Nová Ochozská , která před poškozením měla délku 8 m.
Novou Ochozskou chodbou pokračuje jeskyně asi 570 m proti směru tokupodzemního Hostěnického potoka až pod propadání. Snížené stropy vytvářejí dlouhé plazivky a na více místech polosifony  a sifony vyplněné vodou. Ve vyšších částech mezi sifony je chodba  plná krápníkové výzdoby. Nejvýznačnějšími krápníkovými útvary jsou zde Lustr, Hrozen, Postýlka a Obří tlama. 
Stará Ochozská chodba pokračuje dál ve směru Hlavních dómů. Dominantami její krápníkové výzdoby jsou Smuteční vrba a Křtitelnice. Německým sifonem 6m dlouhým lze proniknout do spodní části Labyrintu, tvořeného systémem menších chodeb, místy s krápníkovou výzdobou. Přes erozní rouru malých rozměrů zvanou Pochva pokračuje vzhůru přes propast 7m hlubokou, Balvanitý dóm s boční propastí Pětadvacítkou a přes síň s kolonií zimujících netopýrů vzestupná chodba k povrchu.


          

Foto: Česká speleologická společnost ZO 6-11 Královopolská

http://www.csszo6-11.euweb.cz