je největší a nejlépe vyvinutá krasová oblast s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde úplně všechny krasové jevy s výjimkou tzv. poljí - ohraničených krasových sníženin.
který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl brněnský mnich Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě - stalo se tak roku 1723.
spojující Punkevní jeskyně s Macochou je dlouhá 249 m (vodorovná délka činí 207 m) a překonává převýšení 131 m, takže jde o nejstrmější lanovku v republice. Spojuje dvě stanice: Punkevní jeskyně (362 m n. m.) a Macochu (493 m n. m.). Dopravní rychlost lanovky činí 2,5 m/s, přičemž dvě kabiny pojmou 15 osob a doba jízdy činí necelé 3 minuty.
je se svou hloubkou 153 m nejhlubší tzv. suchou propastí v České republice. Nachází se v jeskynním systému Rudické propadání - Býčí skála. Propast byla objevena speleology během lezeckých akcí v komínu U kašny, přímo nad aktivním řečištěm Jedovnického potoka. Postupně se podařilo vystoupit až do výše 146 m. Po přesném zaměření a prokopání sedmimetrové zátky byl na povrchu zbudován nový vchod, který se nachází na kraji lesa jižně od Rudice.
v Moravském krasu je nejdelším jeskynním systémem v ČR. Délka prozkoumaných prostor činí téměř 35 km.
na našem území byl vyroben v letech 1888 - 1889 v Adamově, jen tři roky po Daimlerově prvním automobilu se spalovacím motorem. Tzv. Marcusův automobil se čtyřtaktním benzinovým motorem byl vyroben bohužel jen v jednom exempláři. Dnes je chloubou vídeňského Technického muzea.
byly objeveny v roce 1991 v kostnici pod křtinskýcm chrámem. Mezi kosterními pozůstatky asi tisícovky lidí zde bylo tehdy nalezeno dvanáct lebek pomalovaných černými vavřínovými věnci a starokananejským písmenem Tau. Tyto lebky, jejichž podivné zdobení pochází patrně ze 17. století, mohly patřit významným osobnostem, členům řeholního řádu, ale objevila se i odvážná teorie, že jde o lebky některých ze 27 českých pánů popravených v roce 1621... Každopádně několik jich lze dnes spatřit v nově zrekonstruované kostnici ve Křtinách.
na území České republiky se nachází v jeskyni Býčí skála v Josefovském údolí. Ta je známá především archeologickým objevem mimořádně rozsáhlého pohřbu ze starší doby železné a nálezem sošky bronzového býčka. Pravěká malba se nachází v nepřístupné části jeskyně. Její příběh popisuje archelog Mgr. Martin Golec, Ph.D.:
"Býčí skála má stropy ve Staré Býčí skále, přístupné od nepaměti, opálené od loučí návštěvníků. Stěny má pak popsané podpisy stovek zvědavců, kteří zde hledali dotek s tajemnem, osvícenecký ideál v lůně přírody či romantickou vycházku do podzemí. Malba se nachází v malém výklenku na konci velkého amfiteátru zvaného Jižní odbočka ve Staré Býčí skále. Nenáleží paleolitu, jak bychom čekali, místo bylo rozsáhlým zimním táborem magdalenských lovců po tisíciletí. Je mladší, náleží eneolitu a datujeme ji přibližně do polovny 4. tisíciletí před Kristem. A proč odolávala odhalení po tolika pohledech? Jde o geometrickou stukturu šrafovaných trojúhelníků a mřížek. Dle dobové módy. Nic realistického. A tak unikala pozornosti. Tuto geometrickou tradici po tisíciletích pak "porazili" až mnohem později Keltové. Můj osobní dojem z kresby je ten, že jde o "vkaz", zachycení události či záznam složitého světa ústně předávané tradice a mytologie. Obraz se skládá z více částí. Žel přečíst jej nedokážeme. Myslet si, že jde o doklad činu bez podstaty, jak často slýchám, je mylné. Podobný druh konání byl člověku pravěku neznámý, toto myšlení jsme si osvojili až úplně nedávno. A tak se nám mezi stovkami podpisů novověkých na Býčí skále objevil podpis pravěký. Něco podobného v Česku v jeskyních rozhodně nenajdete."