Salmovy lípy

Dvě lípy malolisté jako strážci hřbitova hlídají už dlouhá léta hrobku rodu Salmů Reifferscheidtu-Raitz. Rod významně přispěl k průmyslovému a kulturnímu rozvoji Moravy. Snad nejdůležitější osobou tohoto rodu byl starohrabě Hugo František Salm. Ten nechal zbudovat první cukrovar na Moravě a přispěl k modernizaci blanenských železáren, které v té době patřily k nejproslulejším v celé Evropě. Byl jedním ze zakladatelů dnešního Moravského muzea. Intenzivně se zajímal o přírodu a jeskyně.
Salmovy lípy najdete ve Sloupě na místním hřbitově.

Lípa u Hřebenáče

Lípu malolistou, stojící na kraji obce Sloup, již před více jak sto lety uváděl ve svém seznamu památných stromů Jan Evangelista Chadt. Nazýval ji lípou sv. Cyrila a Metoděje a vypráví se o ní pověst, že byla místem křtu prvních křesťanů. Stáří současné lípy odpovídá době, kdy byl založen zdejší poutní chrám. Barokní kostel Panny Marie Bolestné byl postavený v letech 1751-1754. V kryptě kostela je pochována jeho zakladatelka hraběnka Karolina z Rogendorfu. Lípa se nachází v blízkosti jeskyně Kůlna, ve kterém byly nalezeny kosterní pozůstatky člověka neandrtálského přibližně 40 000 let staré.
Lípa u skály Hřebenáč se nachází v blízkosti Sloupsko-šošůvských jeskyní.

Novohradská alej

Novohradskou alej nechal vysázet hrabě Hugo František Salm v první čtvrtině 19. století. Asi 500 m dlouhé stromořadí začíná v osadě Nové Dvory a končí v NPR Vývěry Punkvy. Alej vyhrála v roce 2011 1. ročník soutěže Alej roku. V roce 2011-2012 prošla rozsáhlou revitalizací financovanou z programu Think big a CHKO Moravský kras. U vstupu do aleje stojí stavba označovaná jako přícestník. Pod alejí jsou prý tajné chodby vedoucí na hrad Blansek, jež ukrývají ztracený poklad. Alej čítá 49 stromů a 3 klony památných lip, jejichž matky jsou až 600 let let staré a mají obvod přes 800 cm.
Novohradskou alej najdete na Nových Dvorech - v části obce Vavřinec.


Borovice u Pekla

Výrazně nahnutý kmen borovice lesní (s vertikální prasklinou a zbytkem posedu v koruně) stojí nad hlubokým Veselickým žlíbkem nazývaným též Peklo. Temné krasové údolí skrývá mimo skupinu 3 nádherných buků tzv. Němcovy jeskyně s unikátní, místy barevnou krasovou výzdobou. Jeskyně objevil amatérský suchdolský jeskyňář František Němec v letech 1960-1962. Celková délka jeskyní je cca 200 m. Do Pekla směřují podzemní jeskynní systému Horního suchdolského ponoru a závrtu Okrouhlík.
Borovice se nachází mezi Novými Dvory a Suchdolem, částmi obce Vavřinec.
 

Vavřinecká lípa

Lípa malolistá z kategorie návesních stromů roste pod hrází požární nádrže ve středu obce vedle zeleně označené turistické cesty vedoucí do Suchdolu. První zmínka o Vavřinci je dochovaná v Moravských zemských deskách z r. 1378. Nedaleko zvoničky z 18. století byla od r. 1935 umístěna socha patrona obce sv. Vavřince, který byl pokladníkem katolické církve a také patronem knihovníků. Možná právě proto knihovna v místní části Veselice vyhrála soutěž Knihovna roku 2011. Završila tak úspěch obce, která se stala ve stejném roce Vesnicí roku Jihomoravského kraje.
Lípa se nachází v obci Vavřinec, vedle obecního úřadu a místní knihovny.

Stromořadí Lažánky-Jedovnice

Stromořadí cca 200 lip a jasanů lemujících silnice vedoucí z Jedovnic do Lažánek a do Rudice. Největší obvod má lípa u zastávky v Jedovnicích. Poblíž aleje v Lažáneckém žlebu narazíme na nevelký dvojzávrt, který dále pokračuje do jeskynního systému Svážná studna. V protilehlé náhorní plošině Harbechy se nachází závrt Společník ústící do jednoho z největších jeskynních dómů v ČR. Za návštěvu stojí jedovnický kostel sv. Petra a Pavla postavený v letech 1783-1785, jehož výzdoba je učebnicí moderního sakrálního umění 20. století.
Stromořadí se nachází podél silnice vedoucí z Lažánek u Blanska do Jedovnic.

Smrk u Výpustku

Mohutný solitérní smrk ztepilý, který se v horní třetině rozděluje na 4 samostatné vrcholy, stojí v údolí Křtinského potoka téměř naproti jeskyně Výpustek. Koruna stromu sahající až k zemi je zakončena deseti bizarně stočenými větvemi. Smrk byl údajně vysazen počátkem 19. století v rámci krajinářských úprav, které na svém panství realizoval kníže Liechtenstein. V nedalekých Křtinách najdeme poutní chrám Jména Panny Marie vybudovaný v letech 1718-1750 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Chrám je mistrovským dílem barokní architektury v oblasti krajinného urbanismu.
Smrk najdete nedaleko jeskyně Výpustek u obce Křtiny.

Modřín troják u Habrůvky

Nádherný trojkmenný modřín opadavý stojí nad cestou u východního okraje Národní přírodní rezervace Habrůvecká Bučina. Jedná se o pozůstatek asi 180 let starého porostu, stejně tak jako několik dalších stromů v okolí, které jsou označeny za výběrové. Modřín se zde začal pěstovat po roce 1770, kdy křížením alpského a sudetského modřínu došlo ke vzniku místní populace označované jako modřín adamovský. Přestože zde není modřín původní dřevinou, evidentně se mu zde daří. Je označován za nejvyšší památný strom v ČR, i když o jeho přesné výšce jsou i přes opakovaná měření vedeny spory.
Modřín najdete mezi Adamovem a Habrůvkou.

Habrůvecké smrky

Západně od obce Habrůvka, asi 300 metrů od okraje lesa u začátku Kočárové cesty v mělkém údolí, rostou dva smrky ztepilé, které jsou památnými stromy Masarykova lesa. V blízkosti smrků se nachází závrt, kde se jeskyňáři snaží vyřešit tajemství ponoru habrůveckého potoka. U silnějšího z obou stromů je vybudován lesní oltářík poustevníkovi sv. Františkovi z Pauly. Sv. František byl patronem námořníků. Byl známý svou schopností předvídat budoucnost. V Habrůvce se narodil Vincek Doležal, lesní muž, který žil v jeskyni Kostelík. Zemřel 7. března 1936 v požehnaném věku 74 let.
Habrůvecké smrky najdete nedaleko obce Habrůvka.
 

Vilémovské lípy

Skupina původně devíti lip uprostřed obce symbolizuje tradiční sousedství menších církevních staveb a starých domů. Lípy kruhovitě obklopují kapli sv. Petra z Alkantary postavenou roku 1725. Svatý Petr byl zakladatelem nejpřísnější větve františkánského řádu. Zřekl se světa, aby zapaloval srdce pro víru. Kaplička byla postavena na památku morové rány z roku 1715. První zmínka o obci je z 3. 12. 1267, kde se ještě uváděla pod názvem Wilhelmslag. Na vilémovické návsi se nachází Muzeum speleologie.
Lípy se nachází v obci Vilémovice, u kaple sv. Petra z Alkantary.


Texty byly převzaty z brožury Památné a významné stromy chráněné krajinní oblasti Moravský kras.
Autorkou textů je Kateřina Židů. Na textech spolupracovali Ing. Dominic Franc, Ing. Zdeněk Kakáč, Mgr. František Kala, Miloslav Novotný, Jiří Židů.