Tip na výlet - kostel sv. Martina

Kostel sv. Martina se nachází na tzv. Starém Blansku jen cca 100 m od železniční stanice ČD Blansko – město. Osobní auto lze zanechat na některém z okolních menších parkovišť nebo na větším záchytném parkovišti u obchodního domu Billa vzdáleném přibližně 300 m. Z centra Blanska vás sem spolehlivě zavede i modrá nebo zelená turistická značka. Ze směru od Lipůvky a Hořického hřbetu i značka červená.

    

 

Trocha historie

Podle legendy sahá původ zdejší farnosti až do roku 882, kdy osady na Blanensku navštívil sv. Metoděj. První písemná zmínka o kostele i o Blansku samém je zachycena v Letopise kanovníka Vyšehradského a vztahuje se k události roku 1136, kdy mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským údělným knížetem Vratislavem probíhal ostrý majetkový a politický spor o právo vystavět v Blansku nový kostel. Spor po čase ukončilo až rozhodnutí pražského knížete Soběslava, který dal za pravdu biskupovi, a tak mohl Zdík nový kostel v Blansku někdy kolem roku 1140 dostavět a vysvětit.

Původní kostel měl obdélníkový půdorys bez věže a byl obehnán vysokou obrannou zdí. V době husitských válek byl zřejmě vážně poškozen. O jeho obnovu a rozšíření se pravděpodobně zasloužil olomoucký biskup a majitel blanenského panství Pavel z Miličína. Později byl kostelík výrazně obnoven roku 1707 nákladem rodu Gellhornů. Byla postavena nová věž, oratorium a kůr. Tento fakt je dokumentován jak erbem Gelhornů a nápisem na věži nad vchodem do kostela, tak pamětní deskou zasazenou do pravé vnitřní strany kostelní zdi obsahující chronogram s rokem 1710. Další významnou úpravou bylo prodloužení kostelní lodi k východu a přestavba kněžiště v roce 1793. V této době se prakticky zastavil stavební vývoj kostela a jeho tehdejší podoba se dochovala až dodnes. Změn doznal pouze jeho interiér.

Interiér kostela

V původním kostele byl jediný oltář Panny Marie. Ten byl asi v polovině 18. století nahrazen oltářem sv. Martina a doplněn bočními oltáři. Roku 1858 se uvádí tři oltáře, které byly později přebudovány v pseudogotickém slohu. V této podobě se kostel bez výraznějších změn dochoval až do roku 1990, kdy byl proveden radikální zásah do interiéru, vedený snahou zpřístupnit a usnadnit společné prožívání liturgie. Staré pseudogotické oltáře byly rozebrány a místo nich byl v presbytáři vybudován jediný kamenný oltář a svatostánek. V roce 1992 zapůjčila Národní galerie v Praze farnosti dlouhodobě sádrový kříž (výška 380 cm), dílo Josefa Václava Myslbeka, který byl upevněn do zazděného středového okna v presbytáři. Po pravé straně lodi kostela se nachází restaurovaná gotická křtitelnice z 15. století. V interiéru kostela se nachází také šlechtická hrobka zbudovaná rodem Lvů z Rožmitálu se v 17. století. Později v ní spočinulo i několik členů rodu Gellhornů. Hrobka je dnes označena křížem v dlažbě hlavní lodi kostela a není přístupná.

Záhadná románská plastika

V roce 1993 bylo při stavebně historickém průzkumu kostela zjištěno, že značná část jižní obvodové zdi pochází z 1. poloviny XII. století. Tato zeď navíc pod svrchní omítkou ukrývala vedle zbytku krásného gotického portálu také cca 1m vysoké torzo románské pískovcové plastiky muže s mečem. (Pravděpodobně se jedná o patrona kostela, sv. Martina). Jde o naprosto unikátní a historiky dosud spolehlivě nezdůvodněný nález, neboť románských plastik se na Moravě dochovalo jen minimum a téměř vždy šlo pouze o ornamentální výzdobu. Se zobrazením lidské postavy se kromě Blanska můžeme setkat už jen v Olomouci. Z důvodu ochrany před povětrnostními vlivy proto byla tato vzácná plastika vyjmuta z obvodové zdi a přenesena přímo do lodi kostela.

Kostelní věž

Na věži kostela jsou zavěšeny tři zvony. Z původních zvonů se do současnosti dochoval pouze jeden. Říká se mu "Poledník" a je zvláštního homolovitého tvaru bez ozdob, zdobený pouze jednoduchou linkou po okraji. Nápis na zvonu je umístěn neobvykle na vypuklém okraji a zní: "O rex gloriae veni in pace!“ (Ó králi slávy, přijď v pokoji!) Zvon není datován, ale jeho tvar, umístění nápisu a typ písma (gotická majuskule) svědčí o jeho starobylosti. Je možné ho zařadit na počátek 13. století a pravděpodobně se jedná o jeden z vůbec nejstarších zvonů na Moravě. Ostatní zvony se staly obětí rekvizic během obou světových válek. Proto byly v roce 1958 pořízeny nové zvony: Panna Maria (580q) a sv. Martin (920q). V roce 2012 bylo zrekonstruováno věžní schodiště a tak se vám ze zvonového patra věže naskytne také krásný výhled nejen na zvony, ale také na celé město Blansko a široké okolí.

    

Nejbližší okolí kostela

V těsném sousedství kostela se nachází historická budova fary, která svou nynější barokní podobu získala roku 1713 nákladem Arnošta Julia z Gellhornu a jeho bratra Františka, o čemž svědčí reliéf, který je umístěn nad vchodem do fary. Před kostelem upoutá návštěvníka na první pohled i památník Karoliny Meineke (1768 – 1815) první manželky anglického krále Viléma IV., která v Blansku nalezla místo svého posledního odpočinku. Pamětní deska se původně nacházela v ohradní zdi na místě původního hřbitova, který zanikl v 1. polovině 19. století. V roce 2007 byla přenesena do nově zbudovaného památníku ve formě klasicistního pylonu a v jeho okolí bylo vysazeno rozárium. Je zde použito celkem 9 odrůd růží: bílé odrůdy Sněhurka, White Meidiland a Evening Star, růžové Silver Queen, Caroline Bank, červené odrůdy Josef Klimeš a Jan Palach, modrá odrůda Mainzer Fastnacht a bílo – červená Leonardo da Vinci. Rozárium jako celek vytváří stylizovaný monogram CM (Caroline Meineke).

Via Sancti Martini

Kostel sv. Martina je dnes také jednou ze zastávek na severní větvi evropské poutní stezky Via Sancti Martini. Ta je financována tzv. Visegrádským fondem a jejím záměrem je vybudovat živou poutní stezku, po níž by mohli zájemci putovat po místech spojených se svatomartinskou tradicí neomezeně přes celou střední Evropu a během cesty poznávat bohatou kulturní historii jednotlivých zemí. Via Sancti Martini je tak zároveň významným počinem v oblasti duchovní, kulturní i podpory cestovního ruchu. V blanenském kostele sv. Martina narazí poutníci na bronzovou šlépěj světce zasazenou v dlažbě hlavní lodi. Je to symbolické označení nejvýznamnějších míst na celé stezce. Nejbližší podobná je k vidění v bratislavském korunovačním dómu.

Více o stezce na: www.viasanctimartini.eu



 

Kostel je kromě bohoslužeb pravidelným dějištěm koncertů duchovní hudby a také místem konání zajímavých akcí jako je např. v květnu „Kostelní noc“ nebo části programu listopadového Vítání sv. Martina.

Prohlídky věže kostela:

hlavní sezona červenec–srpen:
úterý – sobota od 9:00 do12:00 a od 13:00 do 16:00 hodin
neděle od 13:00 do16:00 hodin

mimo sezonu duben–červen, září–říjen:
sobota od 9:00 do 12:00 a od 13:00 do 16:00 hodin
neděle pouze po předchozí telefonické domluvě

Mimo uvedené termíny je možné objednat prohlídku na adrese: vezblansko@bk.cz

Mgr. Jiří Kučera