Církevní památky

kostel sv. Martina

Původně románský, nyní barokní kostel. Pozornost zaslouží zejména křížová cesta z konce 19. století a kopie korpusu Ukřižovaného od Myslbeka. Vzácnou památkou zvonařského umění je starobylý zvon Poledník ve věži kostela, který je obecně považován za jeden z nejstarších zvonů na Moravě.

V těsné blízkosti kostela, na místě původního hřbitova, byla instalována pamětní deska Karoliny Meineke, první manželky tehdy budoucího anglického krále Viléma IV.

Díky rekonstrukci schodiště byla ve zvonovém patře věže vybudována vyhlídka na město. Ta je veřejnosti přístupná od května do října, průvodcovskou službu zajišťují studenti cestovního ruchu z blanenské střední školy.

Otevírací doba vyhlídky kostela sv. Martina:
červenec‒srpen:
úterý‒sobota: 09:00‒12:00 a 13:00‒16:00 h
neděle: 13:00‒16:00 h
květen‒červen, září‒říjen:
sobota: 09:00‒12:00 a 13:00‒16:00 h
neděle: pouze po předchozí telefonické nebo e-mailové domluvě

Kontakty (informace, mimořádné prohlídky apod.)
tel. 602 780 034
vezblansko@bk.cz

Virtuální prohlídka extreriéru kostela a farních zahrad

Dřevěný kostel sv. Paraskivy

Specifikem města Blanska je dřevěný kostelík z poloviny 17. století. Původně vystavěn v Nižním Selišti na Zakarpatské Ukrajině a zasvěcen pravoslavné Sv. Paraskivě. Titulární ikona světice i některé další ikony z původní výzdoby zůstaly zachovány jako doklad ukrajinského lidového umění. Kostelík představuje tzv. "sedmihradsko marmarošský" typ rusínských kostelíků, ovlivněný západoevropskou gotikou. Podle názoru některých odborníků se jedná o vůbec nejstarší kostelík tohoto typu na našem území.

Interiér kostela si lze prohlédnout skrze prosklené dveře nebo v rámci bohoslužeb.

Zájemci o komentovanou prohlídku interiéru mohou kontaktovat průvodce pro turisty:
Ing. Josef Řádek ‒ tel. 775 020 637
Virtuální prohlídka interiéru dřevěného kostelíka

Více informací

Mariánské poutní místo a barokní mariánský chrám Jména P. Marie, často nazýván „perlou jižní Moravy“, byl vystavěn podle Jana Blažeje Santiniho. Je jeho největší stavbou postavenou na půdorysu řeckého kříže. Známým poutním místem se stal díky soše Madony, nositelky řady zázraků.

Součástí kostela je také kostnice. Ta je otevřena veřejnosti od června do října, a sice každou 1. a 3. sobotu v měsíci, od 15:00 hod. do 16:00 hod. V případě zájmu o komentovanou prohlídku kontaktujte minimálně 14 dní předem zde.

Více informací

Pozdně barokní kostel P. Marie Sedmibolestné z 18. století od M. A. Canevala. Oltář z černého a červeného mramoru s gotickou sochou piety. Pod litinovými náhrobky místního hřbitova odpočívají představitelé šlechtického rodu Salmů.

V průběhu července a srpna je kostel otevřený v pondělí až v sobotu od 9 do 12 hodin a od 14 do 17 hodin, v neděli od 14 do 17 hodin.

Jedovnice

Původně raně barokní kostel sv. Petra a Pavla. Moderní úprava hlavního oltáře, provedená podle návrhů významných umělců J. Koblasy a M. Medka, je svého druhu jedinečná v Evropě.

Adamov

kostel sv. Barbory

V interiéru této cihlové stavby vyniká cenný tzv. Světelský oltář, pocházející z chrámu cisterciáckého opatství v rakouské Světlé (Zwettl).Tato pozdně gotická řezbářská práce je v jistém smyslu uměleckým unikátem.

Pro návštěvu Světelského oltáře kontaktujte prosím průvodce alespoň 3 dny předem na tel. 736 136 480 nebo e-mailu svetelsky-oltar@seznam.cz.

Senetářov

Moderní kostel sv. Josefa z 20. století podle návrhu L. Kolka. Svým tvarem připomíná loď jako obraz církve, jež sbírá věřící na cestách životem a vede je k nejvyššímu dobru – Bohu.

Více informací

Bořitov

Kostel sv. Jiří vznikl v období přelomu 12. a 13. stol. ve starší době románské. Původní kostelík byl pravděpodobně dřevený, dnes je již postaven z křídových kvádrů. Nejstarší částí je loď kostela, kde se nachází klenutí z 19. stol. Kostel má čtyřbokou věž z počátku 14. stol. Asi uprostřed kostela se nachází v podzemí šlechtická krypta, kde byli pochováni patroni zdejšího kostela.

Bukovinka

Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie stál v Bukovince podle listinných zpráv již ve 13. stol. na místě starého hřbitova. Starý kostel v r. 1772 vyhořel (dnes je k vidění jen jeho zřícenina) a následujícího roku byl vystavěn kostel současný. Je 37 metrů vysoký, byl zbudován opodál na vyvýšenině, ne jižním okraji obce.

Dlouhá Lhota

Nynější kostel byl postaven r. 1804 a byl zasvěcen sv. Bartolomějovi. Památný je tu kalich pocházející z r. 1403, je z čistého zlata zdoben drahokamy, které jsou ale vyloupány a nahrazeny skly.

Doubravice nad Svitavou

Kostel sv. Jana Křtitele stojí na jižní straně obce. Na místě starého zbořeného kostela byl v 18. stol. postaven kostel nový. Uvnitř kostela jsou tři oltáře a na věži jsou hodiny od r. 1851.

Kotvrdovice

Kaple Božského Srdce Páně s oltářním obrazem Nejsvětějšího Srdce od Mikuláše Medka je nejvýznamějším kulturním objektem v obci. Dle ústního podání byla kaple vystavěna v období 2. světové války vedle stávající zvoničky. V roce 1985 byl odstraněn původní dřevěný oltář a instalován nový obětní stůl, ambón, svatostánek a oltářní obraz včetně mramorové plastiky okolo něj. Interiér presbytáře (obětní stůl, ambón, svatostánek) navrhl Ludvík Kolek.

Petrovice

Nynější kostel byl stavěn v r. 1733-35 a to patronem Karlem z Roggendorfu, majitelem rájeckého panství. Byl postaven na místě starého původního kostela v jehož základech se nalezlo při bourání několik starých křížů a erbovních kamenů ( hroby Vladyků) a malá hrobka, v níž ležela mrtvola v dlouhém černém šatě s knihou v ruce. Hrobka byla opět zazděna. V záznamu o této hrobce z tehdejší doby není uvedeno zda se jedná o muže či ženu. Ze starého zdiva zůstala zachována pouze pravá stěna od hlavního vchodu až k presbyteriu. Kostel byl vysvěcen 6. října 1735.

Újezd u Černé Hory

Kostel je jednolodní stavba s prodlouženým presbytářem a apsidou, věží a sakristií. Postaven byl na počátku 13. století jako šlechtická svatyně v románském slohu, o čemž svědčí vstupní portál na jižní straně. Nejstarší dochovanou zprávou je zápis z roku 1308 o faráři Jakubu z Újezda.