Blanenská umělecká litina - 5. díl

Kašna svaté Markéty
 

Litinová kašna svaté Markéty se od roku 1836 nachází ve Vídni na náměstí Margaretenplatz. Tato jedinečná kašna je osazena litinovou sochou svaté Markéty, kterou odlili ve 30. letech 19. století zruční slévači blanenských železáren. Kašnu i s kamenným podstavcem navrhl jeden z nejslavnějších italských architektů Pietro Nobile (1774-1854) a realizace k vytvoření modelu svaté Markéty se ujal významný rakouský sochař té doby Johann Nepomuk Schaller (1777-1842).
 

Johann Nepomuk Schaller se narodil ve Vídni, kde od roku 1789 navštěvoval Akademii výtvarného umění. Jeho učitelem se stal vynikající rakouský malíř Hubert Mauer. V roce 1792 přešel do sochařské třídy k Antonio Grassimu a Franzi Antonu Zaunerovi. Byl také modelářským učněm v porcelánce, ve které se stal v roce 1801 mistrem a v roce 1811 byl již hlavním modelérem. Láska k porcelánu zůstala u Schallera po celý život a až do konce svého života byl uměleckým poradcem porcelánky. V letech 1812 až 1823 se stal stipendistou v Římě. Tam se dostal do kontaktu s Nazarény jako byli Antonio Canova a Bertel Thorvaldsen. Nazarénismus byl umělecký směr v rámci romantismu projevující se především v první polovině 19. století v Německu a Rakousku, původně jako iniciativa studentů ve Vídni a Římě z roku 1809. Umělci tohoto směru, kteří byli po vzoru raných židovských křesťanů nazýváni nazarény, hledali inspiraci v křesťanském umění pozdního středověku, v gotice a rané renesanci. Pro jejich umění byla typická strnulost, stylizace, pečlivé oblékání postav. Nazaréni  sesnažili co nejméně ovlivňovat divácké smysly.
 

Johann Nepomuk Schaller se stal posléze velice proslulým umělcem, a proto ho chtěl bavorský král Ludvík I. povolat nastálo do Mnichova, ale Schaller odmítl. Přesto vytvořil pro památník ve Walhalle u Donaustaufu několik bust. V roce 1823 se vrátil do Vídně a stal se profesorem sochařství na Akademii ve Vídni. Měl velký vliv na další generaci sochařů, mezi jeho žáky patřil i Josef Gasser. Jeho styl se pohyboval mezi klasicismem a historickým romantismem.
 

Pietro Nobile a Johann Nepomuk Schaller spolupracovali s blanenskými železárnami díky své známosti s Karlem von Reichenbachem, tehdejším ředitelem salmovských železáren. Již v roce 1824 dostaly blanenské železárny zakázku na odlití soch k výzdobě Hradní vídeňské brány a jejího okolí. Ty pak dodaly na střechu brány sochu řecké bohyně Niké, na obelisk před Hradní bránu sochu Panny Marie s Ježíškem a do klášterů skotských mnichů Pannu Marii se žezlem, lidově nazývanou Černá Matka Boží. Vše podle návrhů architekta Nobileho a modelů Schallerových soch.
 

Kašna svaté Markéty byla slavnostně odhalena v listopadu 1836 a až do roku 1843 sloužila zároveň jako studna, když byla jediným veřejným zdrojem pitné vody v okolí. V tomto roce byl uveden do provozu vodovod císaře Ferdinanda. V roce 1886 musela být kašna z důvodu rekonstrukce kanalizace o několik metrů přesunuta a zároveň došlo k jejímu restaurování, kterého se ujal sochař William Sturm. Pod Schallerovou sochou svaté Markéty se vybudoval nový kamenný podstavec se dvěma půlkruhovými nádržemi, chrličem a nápisem. Celému tomuto dílu se v roce 2002 dostalo ocenění, když bylo prohlášenou rakouskou vládou za kulturní památku. Nemalou zásluhu na tom mají zruční blanenští dělníci.

 

Jindřich Čeladín

(psáno pro www.denik.cz)